sobota 15. prosince 2012

Nemoc a další update


     Takže konečně došlo i na mě – mám chřipku. Ležím doma v posteli, i když jsme chtěli dneska večer s Philippem, Dexterem a Skyem strávit celou noc po klubech, a jen stěží dojdu do koupelny. Nicméně je to alespoň šance v klidu pracovat na věcech do školy, podívat se na filmy, na který by normálně nebyl čas, a hlavně konečně zase napsat něco sem.
     Nepamatuju si už, co se všechno za poslední dva týdny přihodilo, snad jen to, že jsme s Philippem strávili celou noc venku po klubech předminulou sobotu a že jsem měla koncert se sborem, myslím předminulej čtvrtek, během Music show v naší college. Z toho ovšem nemám žádnou dokumentaci, takže asi jen napíšu o tom, co mám ve foťáku.
     Minulou sobotu jsme zašli s naším gangem cizinců do Blue mana, do tý exotický restaurace/baru, kam pouští i nezletilý. K tomu ovšem nemám moc co říct, snad jen to, že bylo fajn, že se nás tam sešlo tolik – jak to po pár měsících se spolužákama bývá, rozdělili jsme se na skupinky jako já, Philipp a Anna nebo Alina, Marie, Sophia a Jacky atd. Tu sobotu jsme se ale sešli téměř všichni, nehledě na to.
     Ve středu jsem šla zpívat s Jessie anglický Vánoční koledy do Brightonu pro charitu, která pomáhá lidem s alzheimerem a vydělaly jsme 25 liber, v přepočtu 775 Kč, což vůbec není špatnej výsledek. Promrzli jsme ale až na kost, takže jsme se pak sešli na horkou čokoládu s Philippem.
     Ve čtvrtek jsme potom jeli s naší třídou na drama a panem Fitzpatrickem, naším profesorem, do Londýna podívat se na jedno představení studia RADA (Royal Academy of Dramatic Art – nejlepší drama univerzita v Anglii). Měli jsme asi hodinu rozchod, během kterýho jsme si zašli do největšího Topshopu na světě. Bohužel jsme se museli pohybovat ve skupinkách a Jessie s Amy chtěli jít na kafe, takže jsem neměla moc času se pořádně porozhlídnout a něco si koupit. No a potom jsme šli už do divadla na představení „Everyman“ – byl to skvělej zážitek, nikdy jsem se tolik nesmála jako ten večer, přísahám, že každej divák se přinejmenším jednou rozbrečel smíchy.
     No a nakonec přidávám moje nejoblíbenější/nejpovedenější fotky z mýho foťáku na jedno použití, co jsem vyfotila za posledních pár týdnů.

Rosie, Mathias, Marie.


Jacky.

Flash fight.

Fab.

Takhle to dopadá, když půjčím Philippovi foťák...

Všichni měli ten den kocovinu, až na mě - diet cokes! DIET COKES EVERYWHERE!

Marie.

Alina.

Rosie.

Jacky podruhé.

Marie podruhé.

Naše žebrací krabice - so festive!

Horká čokoláda s candy cane!

Such a diva.

Jessie.

Nádraží v Hove.

A ještě jednou.

Největší Topshop na světě.

Jsme dokonalí. Jinak to prostě říct nejde.

Julia.

Melissa. 

Roariah. Jeden strašnej člověk, vedle kterýho musím sedět na angličtinu. Je to démon.

Z house party kamaráda Rosse. Na levé straně si můžete povšimnout Rosse (mánička) a Anny.

Vintage obchůdek.

Common room.

sobota 1. prosince 2012

Konečně na pivu s Philippem


     Včera nás Philipp vzal do nějaký španělský čajovny/restaurace/baru, kam mohli nezletilý, tím pádem i on. Nemohl si sice nic objednat, ale to mu tolik nevadilo, takže jsme si dali jen já a Anna nějaký to pivo a poseděli jsme. Pouštěli tam super francouzskou, španělskou a samozřejmě i anglickou hudbu a servírovali španělský pivo. Lidi vevnitř byli samozřejmě samí milí hipsteři, co se pokaždý nabídli pohlídat nám věci, když jsme si šli ven zakouřit. S Philippem jsme si dokonce spolu zatančili, když začali hrát nějakou vánoční písničku a sklidili jsme potlesk od zbytku osazenstva pohodlných pohovek ve spodním patře, kde jsme seděli.
     Když jsem si pak šla pro další pivo, Philipp šel se mnou, aby si objednal něco nealko, ale nakonec si nic nevybral a chtěl si jít zase sednout, ale slečně u baru se mu zželelo a nalila mu aspoň sklenici vody, ovšem do takový tý větší panákový skleničky. Když jsme pak sešli do spodního patra zpátky za Annou, Philipp předstíral, že si objednal vodku a kopl do sebe celou sklenici na ex a snažil se věrohodně šklebit. Takhle si nechal nalít asi 3x a 3x do sebe kopl všechno na ex. Anna, která samozřejmě nevěděla, že vtipkujeme se samozřejmě začala strachovat o Philippa, kterej se nezapomněl potácet a hrát opilce, tak jsme jí asi za hodinu přiznali barvu a rozesmáli se tak na 10 minut. Je to zlý, že miluju dělat si srandu z lidí?
     Později za náma přišel Ross, přítel Anny, ale museli jsme už odejít, protože v baru nebylo dost lidí a tak začali předčasně zavírat. Stejně to bylo fajn.




Poprvé jsem zkusila černý pivo.

A takhle to tam nějak vypadalo.

Lampička.

Sedačky...

Mahouuuu!

Roztomilouši.

Ňuňuuuu!

Aww.