úterý 26. března 2013

Rag week, nakupování a příliš kafe

     O víkendu jsme byli s Annou a Philippem po dlouhý době zase v Bílým králíkovi, tak trochu na rozloučenou - Anna a já odjíždíme domů na Velikonoční prázdniny. Anna zítra, já až v pátek. Zrovna tam byla nějaká akce Strongbow Pear, takže tam chodil takovej chlapík se sudem ve tvaru toulce na šípy a každýmu dal jeden kelímek zadarmo, což bylo fajn. Taky jsme si spolu zašli o den později do Revivalu, což je jedna kavárna na George street. Může se tam nosit vlastní jídlo, když člověk zaplatí alespoň za jedno kafe, takže tam jako správný socky chodíme skoro každej den se sandwhichema a jogurtama z Tesca nebo z Co-opu.
     Včera jsem zase jela s Marie do Brightonu, protože máme ve škole "Rag week" (v kostce - učitelé a studenti v kostýmech alá Disney characters, Superheroes/villains atd. hrajou stolní hry ve společenský místnosti a cpou se domácíma muffinama, čímž nějak záhadně vydělávají peníze na místní charity), kvůli kterýmu odpadají odpoledky, a koupila si spoustu nesmyslů, co nepotřebuju - od plátěný tašky až po tuhy do mikro tužky. Jo, rýmuje se to.
     Dneska jsem udělala to samý s Philippem a tentokrát zašla do Urban Outfitters, kde měli 50% slevu na většinu věcí a zase jsem se neubránila. Utratila jsem ale aspoň míň než Philipp - poslední dobou se víc soustředím na jeho nákupy, než na svoje. Když jsme pak seděli v Café New York, měli jsme hluboce psychologickou diskusi na téma "Why is this generation so fucked up?". Moje oblíbený téma.

Feťák.

Grrr.

Strongbow.

Revival.

Žijeme zdravě.

Mad Hatter a vlk.

Nejšťastnější jsem z toho obalu na foťák.

Jumper "PUGS NOT DRUGS".

Moka a Chai Latté.

New obssession a tak.





pondělí 18. března 2013

Work hard, party hard?

     Poslední tejden (spíš měsíc) byl dost úmornej kvůli škole (a bude hůř) - je to samej exam, coursework deadline, drcení se replik ze scénáře, photo shoot atd., takže jsme si ve škole dost mákli. Abychom se z toho makání zase ale úplně nezbláznili, rozhodli jsme se s Philippem udělat si alespoň pěknej víkend. Poslední dobou jsme měli hrozně moc děsně deep diskusí o tom, jak nám zbývá jen pár měsíců (teď už míň jak 3 a půl) v Anglii a jak bychom z toho měli vytřískat co nejvíc, nezůstávat doma, bejt trochu party animals, lovit zážitky, trávit co nejvíc času s kamarádama, který už možná nikdy v životě po odjezdu neuvidíme... Taky jsme se rozhodli změnit trochu lifestyle - jíst víc ovoce, omezit sladkosti, začít běhat atd. Tuhle část plánu ale ještě nemůžu tak úplně potvrdit (právě jím už asi osmej čokoládovej bonbón).
     Takže - náš víkend: v sobotu ráno mě probudila okolo desátý zpráva od Philippa, ve který se mě ptal, jestli něco nepodniknem, že nechce sedět doma a tak, na což jsem já zareagovala převalením se na druhej bok a opětovným usnutím. Když jsem se pak ve 12:30 probudila znovu, domluvili jsme se na tom, že se sejdem v Brightonu na Churchill Square, půjdem na něco rychlýho k jídlu do "Pret a Manger" (Philippův oblíbenej podnik) a pak budem nakupovat. Nakonec jsme po obchodech strávili nejmíň 4 hodiny. Moje nákupy byly celkem úspěšný, ale nejlepší zážitek bylo nakupovat pro Philippa - cítila jsem se jako jeho manželka s tím věčným dopínáním knoflíčků, pokynama jako "ježiš otoč se, ani nevidíš, jak to vypadá vzadu" a jiným komandováním.
     Večer jsme pak šli s Philippem do Kokora, naší oblíbený japonský "restaurace" a napsali jsme našemu gangu cizinců, že později jdeme zas do Why Not? a jestli se někdo nepřidá. Ze začátku to vypadalo, že se na nás všichni vykašlali a už už jsme začali s Philippem zase depkařit, ale nakonec přišlo dost lidí a byla to zábava (zábava = spešl shot za 5 liber, striktně jeden na zákazníka, kterej prodávaj snad jen ve Why Not? Do sklenice s ledem se obrátí sklenice se zapáleným absinthem tak, aby pasovaly na sebe a jen malou mezerou se dalo prostrčit brčko - tím se pak nasaje do plic plyn, kterej se vytvoří z toho zapálenýho absinthu, čistej alkohol v plynný podobě. Pak už zbývá jen vypít nevyhořelej zbytek absinthu a šňupnout si nosem poloviční shot vodky.).
    V neděli pak všichni měli dost, ale stejně jsme se rozhodli zajít aspoň na kafe do Lala's - kavárny s nejlepšíma lososovejma sendvičema v celým Brightonu.

Jarní úklid.

Eseje na angličtinu.

Práce na drama.

Tohle bych už teoreticky měla umět na zkouškách..

Motivace na práci do školy.

Něco typicky Britskýho, roast dinner - meat, peas, roasted potatoes, yorshire pudding, gravy.

Moje nejoblíbenější fotka z našeho posledního photo shootu s Dexterem.

"I'm riding up the heights of shame..."

The sexiest priest in town.

Nějaký potulný hudebníci. Dole je video.

Philipp je kámoš a koupil mi soya latte.

Yum.

Teriyaki chicken a nějaký nudle.

A už to začíná...

Derp.

Jana, Cami, Anjo.

Tuhle sem dávám jen kvůli tomu chlápkovi v pozadí (prozradil nám během večera, že je ve skutečnosti pánem Evropy).

Pokus o to dát si nohu za hlavu a Anjův facepalm.

I look like poop, but my husband is hawt. (I know you're reading this, Philipp. You sexy beast.)

Asi moje nejoblíbenější fotka ze soboty.

Salmon sandwhich!

Moka.

A Philippův příděl (mozarella and tomato sandwhich, chips, moka).

Borci.